|
|
Yellowhammer dialects and citizen science
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent)
Ptačí dialekty, jsou již dlouho zkoumány z hlediska migrace, toku genů, speciace a kulturní evoluce. Strnad obecný, Emberiza citrinella, běžný evropský pěvec s jednoduchým zpěvem a dlouhým obdobím zpěvné aktivity, je po desetiletí modelovým druhem pro studium dialektů. V této práci shromažďuji několik studií, které těžily z projektů občanské vědy. Nejprve jsme shromáždili a sjednotili informace o distribuci dialektů strnada obecného rozptýlené v mnoha publikacích a sjednotili nomenklaturu používanou pro různé typy dialektů v minulosti. Dataset jsme doplnili o nahrávky dostupné díky dobrovolníkům přispívajícím do veřejných databází a dalších online zdrojů a prokázali jsme, že kontinentální distribuce strnadích dialektů nepodporuje existenci širokých, geograficky odlišných makrodialektových skupin, jak se dříve věřilo. V roce 2011 jsme v rámci kampaně Pták roku České společnosti ornitologické zahájili projekt občanské vědy "Nářečí českých strnadů". Výsledky za první rok předčily naše očekávání co do kvality i kvantity, a tak se z jednoletého projektu zaměřeného na ochranu přírody stal dlouhodobý, vědecky zaměřený projekt. V následujících letech byly vylepšeny webové stránky projektu (se zaměřením na interaktivitu, rychlou zpětnou vazbu a gamifikaci) a výsledkem byly nahrávky strnadího zpěvu od 191...
|
|
|
Využití individuálního akustického monitoringu pro sledování změn zpěvu strnada obecného v čase
Kouřil, Jan ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Rubáčová, Lucia (oponent)
Ptačí zpěv, který je skrze sociální učení předáván napříč populacemi a generacemi, je jedním z nejznámějších a nejstudovanějších příkladů kultury v živočišné říši. Zpěv se může v průběhu času proměňovat v rámci tzv. kulturní evoluce, kterou lze sledovat různými způsoby. Nejefektivnějším způsobem, který může pomoci odhalit, jaké mechanismy za změnami zpěvu v čase stojí, je však individuální monitoring. Ten je u pěvců prováděn hlavně pomocí kroužkování či jiných invazivních metod, které ovšem mají svá úskalí, jako je nutnost odchytu ptáka a obtížný odečet kroužků v nepřehledných prostředích. Pokud jsou ale vokalizace daného druhu ptáka individuálně specifické a stabilní v čase, je možné jedince daného druhu sledovat na základě nahrávek jejich vokalizací pomocí individuálního akustického monitoringu (IAM). Tato neinvazivní, rychlá a účinná metoda monitoringu je však u ptáků využívána stále velmi málo. Cílem této práce bylo potvrdit, že repertoár počátečních frází strnadů obecných (Emberiza citrinella) je individuálně specifický a meziročně stabilní a strnad je tak vhodným druhem pro využití individuálního akustického monitoringu. To jsem potvrdil na základě vizuální analýzy sonogramů nahrávek 107 jedinců nahraných v rámci tří let. Svou vizuální identifikaci jsem ověřil i pomocí dvou nezávislých...
|
|
|
Strnad obecný - modelový druh pro výzkum dialektů u pěvců
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Procházka, Petr (oponent)
Přestože byly ptačí zpěv a ptačí dialekty v posledních šedesáti letech objektem poměrně intenzivního vědeckého výzkumu, je oblast ptačích dialektů stále hodna vědecké pozornosti. Pro vznik dialektů existuje celá řada hypotéz, které samotné nebo v kombinaci vysvětlují jejich původ. Dialekty lze třídit na základě struktury ptačího zpěvu, na niž jsou vázané, či na základě geografického měřítka (mikrodialekty a makrodialekty). Výzkum dialektů patří mezi studie, u kterých je třeba získat ohromné množství dat, což s sebou přináší velké finanční a časové nároky. Těmto komplikacím se však lze vyhnout, pokud je do výzkumu ptačích dialektů zapojena veřejnost. K tomu je ale třeba vybrat vhodný modelový druh. Právě takovým druhem je strnad obecný Emberiza citrinella, protože jde o dosud běžného pěvce, kterého lze snadno poznat, samci tohoto druhu zpívají během velmi velké části sezóny a jejich dialekty jsou snadno rozlišitelné. Navíc u strnada obecného někteří autoři rozlišují makrodialekty, které by měly mít v Evropě západní a východní rozdělení, což lze využít pro zvýšení atraktivity jeho výzkumu v očích veřejnosti. Dosud byly dialekty strnadů detailně prozkoumány v Dánsku a v některých oblastech Německa. V dalších evropských zemích jsou dosavadní studie jeho dialektů již mnohem méně detailní. Zmapování dialektů...
|
|
|
Vliv atrapy na chování samců strnada obecného a budníčka menšího v playbackových experimentech
Kubátová, Hana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent)
Playbackový experiment, ve kterém se zkoumanému jedinci přehrává nahrávka vokalizace a sleduje se jeho reakce, je hojně používaným nástrojem pro zkoumání ptačího zpěvu a jeho funkcí. Nejčastěji se používá samotný akustický stimul, někdy se však přidává také stimul vizuální v podobě atrapy. Atrapou bývá vycpanina daného druhu nebo modely vyrobené z různých materiálů. Mezi výzkumníky se diskutuje, jestli je nebo není potřeba atrapu v pokusech používat a jak její přítomnost ovlivňuje chování testovaných jedinců. Je však jen malé množství studií, které se na tuto problematiku přímo zaměřují a vliv atrapy testují. Nejlepším způsobem, jak působení atrapy na pěvce v playbackových experimentech otestovat, je podrobit stejné samce oběma variantám pokusu (s atrapou a bez atrapy) a reakce porovnat. Cílem této práce bylo provést právě takové pokusy na samcích budníčků menších (Phylloscopus collybita) a strnadů obecných (Emberiza citrinella) a zjistit, jestli se budou chovat v obou variantách experimentu podobně, nebo bude jejich reakce v přítomnosti atrapy zesílena. Budníčci reagovali v pokusu s atrapou výrazně agresivněji. Největším rozdílem byla doba strávená útočením na atrapu a setrvání v její těsné blízkosti. U strnadů neměla atrapa významný vliv na behaviorální reakci, ale ovlivnila reakci vokální. Samci...
|
|
|
How the Yellowhammer became a Kiwi: stories hatched at the field margins of bioacoustics and invasion ecology
Pipek, Pavel ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Slabbekoorn, Hans (oponent) ; Sol Rueda, Daniel (oponent)
Strnad obecný (Emberiza citrinella) byl v minulosti vysazen na Nový Zéland, což nám umožni- lo prozkoumat kulturní evoluci jeho dialektů v exotické populaci, která byla posledních 140 let zcela odříznuta od původní domoviny, Velké Británie. K interpretaci získaných dat jsme využili podrobné znalosti jak o historii strnadů na Zélandu, tak a o globálním i regionálním rozšíření strnadích dialektů, v Evropě a České republice. Strnadí zpěv je velmi jednoduchý, samci mají navíc velmi omezený repertoár. Již od 19. století je však známo, že ač zpěv není složitý, vykazuje značnou geografckou variabilitu. Sam- ci spolu sdílejí koncové slabiky, a vytvářejí tak mozaikovité rozšíření dialektů. Přestože se o tomto jevu ví již desítky let a byl intenzivně zkoumán, mnoho otázek zůstalo nezodpovězeno. Jednou z nich byla poloha makrogeografcké hranice mezi předpokládanou "západní" a "východní" skupinou dialektů. Když jsme propojili informace o rozšíření strnadích dialektů z předchozích studií s nahrávkami nalezenými v online úložištích a archivech, výsledná mapa odhalila, že tyto skupiny makrogeografcké rozšíření nemají (Kapitola 6). Projekt občanské vědy "Nářečí českých strnadů" zapojil veřejnost do mapování strna- dích nářečí na českém území. Výsledný soubor téměř 4000 nahrávek, který je jedinečný jak plochou,...
|
|
|
Mezipopulační variabilita zpěvu strnada obecného: příčiny a důsledky
Bílková, Jana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Mezipopulační geografickou variabilitu zpěvu můžeme nalézt u mnoha ptačích druhů. Jednou z jejích nejzajímavějších forem jsou dialekty, které jsou charakterizované jasně oddělenými hranicemi mezi populacemi jedinců sdílejícími určitý typ zpěvu. Navzdory jejich dlouholetému studiu však dosud nebyla uspokojivě zodpovězena otázka, jakým způsobem dialektové hranice v průběhu let přetrvávají na téměř stejném místě. Rozdíly mezi dialekty umožňují rozpoznávání samců z jiných dialektových populací a mohou tedy ovlivňovat teritoriální chování. Protože však různá prostředí degradují zvuk odlišným způsobem, je také možné, že specifická stanoviště jsou preferována jedinci s určitým dialektem. Sociální interakce i akustické vlastnosti prostředí však mohou hrát pouze vedlejší roli a distribuce dialektů může být výsledkem fragmentace vhodných prostředí v současnosti či nedávné minulosti. V této diplomové práci byly testovány některé z navrhovaných hypotéz na příkladu strnada obecného (Emberiza citrinella) - hojného pěvce otevřené krajiny s jednoduchým zpěvem a snadno rozlišitelnými dialekty. Na dialektových hranicích v různých částech České republiky byla získávána podrobná data o habitatech a rozložení dialektů. Dále byly pomocí playbackových experimentů testovány reakce teritoriálních samců na jejich vlastní a...
|
|
|
Strnad obecný - modelový druh pro výzkum dialektů u pěvců
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Procházka, Petr (oponent)
Přestože byly ptačí zpěv a ptačí dialekty v posledních šedesáti letech objektem poměrně intenzivního vědeckého výzkumu, je oblast ptačích dialektů stále hodna vědecké pozornosti. Pro vznik dialektů existuje celá řada hypotéz, které samotné nebo v kombinaci vysvětlují jejich původ. Dialekty lze třídit na základě struktury ptačího zpěvu, na niž jsou vázané, či na základě geografického měřítka (mikrodialekty a makrodialekty). Výzkum dialektů patří mezi studie, u kterých je třeba získat ohromné množství dat, což s sebou přináší velké finanční a časové nároky. Těmto komplikacím se však lze vyhnout, pokud je do výzkumu ptačích dialektů zapojena veřejnost. K tomu je ale třeba vybrat vhodný modelový druh. Právě takovým druhem je strnad obecný Emberiza citrinella, protože jde o dosud běžného pěvce, kterého lze snadno poznat, samci tohoto druhu zpívají během velmi velké části sezóny a jejich dialekty jsou snadno rozlišitelné. Navíc u strnada obecného někteří autoři rozlišují makrodialekty, které by měly mít v Evropě západní a východní rozdělení, což lze využít pro zvýšení atraktivity jeho výzkumu v očích veřejnosti. Dosud byly dialekty strnadů detailně prozkoumány v Dánsku a v některých oblastech Německa. V dalších evropských zemích jsou dosavadní studie jeho dialektů již mnohem méně detailní. Zmapování dialektů...
|
host ::
RSS.